Společná domácnost, společné účetnictví – a také jeden bankovní účet. Velká část párů a rodin to považuje za logický krok. Jaký účet pro takový účel vybrat?
Banky už společný účet nabízejí téměř všechny. Je ale otázkou, za jakých podmínek. V první řadě byste se tak měli doma domluvit, jestli opravdu nutně potřebujete mít k účtu oba dva naprosto stejná práva. Pokud ano, výběr z nabídky finančních institucí se tím značně omezí. Většina bank totiž nabízí možnost k účtu přidat takzvaného disponenta. Znamená to, že jeden z partnerů bude oficiálním majitelem a druhý bude mít možnost provádět platby nebo vybírat z bankomatu, ale jeho práva budou omezená. Komu by se takový model přece jen nezamlouval, existují i účty společné. K nim pak mají majitelé práva zcela totožná. Tento typ účtu ale nabízí jen minimum bank.
Na fakt, že dnes už za založení či vedení účtu bankám téměř nic neplatíme, jsme si rychle zvykli. To samé bude tedy většina z nás pravděpodobně očekávat i od společného účtu. Je proto dobré si podrobně zjistit podmínky. Například vydání další platební karty nemusí být bez poplatku. Některé finanční instituce si účtují roční poplatek, jiné chtějí peníze měsíčně, některým platíte třeba až za třetí kartu.
Podobně se liší i přístup k poplatkům za vedení takového účtu. Zdarma už je téměř vždy, podmíněný je ale určitým obratem peněz na účtu. Každá rodina nebo pár by si proto měli společně a pořádně si propočítat, kolik peněz vlastně na účtu chtějí “protočit”.
V rámci zvyšování finanční gramotnosti dětí se může rodina také zamyslet nad případným poskytnutím přístupu k účtu i vlastním potomkům. I na to některé banky myslely: Kromě společných účtů pro partnery začaly nabízet i tzv. rodinná konta – tedy pro všechny členy včetně dětí. I nejmladší členové rodiny se tak mohou přirozeně učit zacházet s penězi a hospodařit.