13 tipů, jak naučit děti hodnotu peněz

Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. A to platí zvlášť ve vztahu k penězům a hospodaření. Jak ale děti a dospívající do rodinné ekonomiky uvést? Překvapivě snadno.

1. První krok je hned ten nejdůležitější a také nejtěžší. Týká se totiž nás, dospělých. Pokud chcete naučit své děti správně hospodařit, jděte jim příkladem. Spořte, mějte ve financích přehled a utrácejte plánovaně a přiměřeně svému rozpočtu.

2. Důvěřujte jim. Nechte dětem prostor a nechte je čas od času rozhodovat o svých vlastních výdajích. Pomáhejte jim s plánováním. A v jaké věku dítěte začít? Jakmile dítě jakž takž rozumí, jak peníze fungují. Že se vydělávají prací, posílají se na účet, kupujeme za ně věci nezbytné i čistě pro radost.

3. Raději zaveďte systém malého kapesného už v útlém věku, než abyste kupovali vše, oč si mládě řekne. Ostatně pevná pravidla pomohou s plánováním rodinného rozpočtu i vám. A nezapomeňte po každých narozeninách částku trochu navýšit. Například každý rok navyšte měsíční kapesné o 20 až 30 korun. Ale samozřejmě stanovte si pravidla tak, aby vaše vlastní peněženka neúpěla.

4. Zapojte dítě do chodu domácnosti. S čištěním zaneseného okapu vám tříletá dcera asi nepomůže, ale drobné, pravidelné úkoly drobotina jistě zvládne. Ukažte dětem, že provoz domu či bytu chce čas. Pozor ale s finančními odměnami za odvedenou práci. Může se vám totiž stát, že potomci si vštípí péči o dům jako cestu k penězům, nikoliv povinnost.

5. Chyb si važte. Aplikovali jste radu č. 2 a dítě si na výletě pořídilo nafukovacího jednorožce za půlroční kapesné a na dárky na Vánoce už nezbývá? To se stane. Nepoučujte, nevyčítejte. Chyba je to nejlepší, co se vám a vaším malým hospodářům mohlo stát. Buďte rádi, že si takovou zkušeností dítě prošlo v útlém věku. Lepší, když chybně investuje do čokolády v pěti letech, než aby nesmysly neuváženě kupoval v dospělosti.

6. Kromě kapesného, dejte dětem čas od času možnost extra přivýdělku. Při práci na zahradě, za hlídání sourozence apod. A ať si s vydělanými penězi udělají, co jen uznají za vhodné.

7. Učte je spořit. To bohužel nezvládá řada dospělých, ale vy se o to s dětmi pokuste. Domluvte se spolu proč a na co budete spořit, pořiďte prasátko a směle do toho. A opět – sami jděte příkladem.

8. Ukažte dětem, že dělit se, je fajn. Se sourozencem, mámou, tátou, kamarádkou, ale i s potřebnými. Podpořte spolu nějaký charitativní projekt, který si “junior” sám vybere.

9. Vysvětlete dítěti, co znamená konzum a jak pracuje reklama. Pobavte se o kvalitě zboží, reklamách v televizi, na internetu a sociálních sítích. Proč běží u dětských pořadů, jaký je její cíl, na jakém principu funguje a jak ji ideálně odolat i třeba o ekologické náročnosti apod. 

10. Když tohle všechno společně zvládáte a dítě je starší, zkuste zavést drobné půjčky z rodinného rozpočtu. Na nějaký větší, vytoužený nákup. Domluvte se na splátkách, systému splácení, ale pozor – vždy pravidla dodržte. Cílem je, aby dítě vědělo, že půjčky se musí splácet a že ne vždy je to legrace. A že je vlastně pohodlnější si peníze uspořit.

11. Investujte společně. Zasvěťte děti do principu investic a zkuste si zahrát nějaké investiční hry. Nebojte, leccos je mohou naučit i obyčejné Monopoly se všemi investicemi, půjčkami a hlavně – daněmi. Brrr.

Máte doma malého reklamního konzumenta a nákupčího? Vždy cenu porovnejte s jiným, důležitým výdajem. Občas pomáhá také před každým nákupem týden, dva počkat. Jestli i poté vaše ratolest touží po litru slizu se třpytkami, není už asi cesty zpět.

12. Zahrňte své dítě do společného rodinného plánování. Mluvte spolu o rodinném rozpočtu, co kolik stojí, jak důležitý je to výdaj pro rodinu, kdy a za kolik jet na dovolenou, co je třeba daný rok v bytě opravit apod. Nikdy ale nesklouzněte k výčitkám nebo nevyděste děti tím, že je rodina ve finančních problémech. Dítě by z takové debaty mělo odejít s tím, že rozpočet rodiny je sice omezený, s dobrým plánováním si s ním ale hravě poradíte. Společně.

13. Možná trochu zvláštní rada na závěr, ale ukažte a vysvětlete dětem, jak se co vyrábí nebo pěstuje. Když samo uvidí, jaká námaha (farmáře i přírody samotné) to vlastně je, než vyroste na stromě obyčejné jablko, víc si pak bude jídla vážit. Stejně tak nepodporujte plýtvání v oblečení, hračkách apod.  

A jaké jsou vaše zkušenosti? Zkoušeli jste nějaké z těchto tipů? Osvědčili se? Nebo máte vlastní „zaručený recept“? Pochlubte se nám v komentářích pod článkem.