Jak pandemie mění/nemění životní pojištění?
17. 07. 2020

Jak pandemie mění/nemění životní pojištění?

Jak nedávno informovala Česká tisková kancelář (ČTK) průměrná cena životního pojištění třicátníka pracujícího v kanceláři (tedy v nerizikovém zaměstnání) je cca 1 300 korun měsíčně. U čtyřicátníků je to pak něco přes 2 000 korun měsíčně.

Dvacátníci naopak výrazně ušetří – za životní pojištění zaplatí v průměru 1 000 Kč. Cena ale v uplynulých týdnech a měsících nebyla jedinou hlavní otázkou, zda a jaké životní pojištění si pořídit. Výši měsíčního poplatku doplnilo také krytí v případě onemocnění koronavirem.

Dobrou zprávou podle ČTK je, že výluku na pandemie má jen jedna pojišťovna na českém trhu, většina koronavirus ve výlukách nemá. Nicméně jen málokterá pojišťovna by ale vyplatila peníze v situaci, kdyby klient zůstal kvůli koronaviru doma, ale nemocný by nebyl.

Zdeňka Hrdá, finanční poradkyně společnosti Finovo
O pojištění si povídáme s finanční poradkyní Zdeňkou Hrdou (společnost Finovo

Jak aktuálně klienti přistupují k samotnému životnímu pojištění? Roste zájem o tento produkt?

Životní pojištění byla vždy naše doména. Když klientovi náležitě vysvětlíte, jak důležité je si zajistit své výdaje, vždy o tento produkt zájem projeví. Pravdou nicméně je, že dříve jsme tolik nepracovali s příjmy a výdaji. Dnes to bereme jako nutnost. Vzhledem k tomu, že se nyní tyto produkty nenastavují na „spoření“, nemají k nim klienti negativní vztah. Dříve totiž mohli přijít o vložené peníze, neboť byl tento produkt vysoce nákladový.

Přistupují dnes klienti k životnímu pojištění zodpovědněji? Na co se v rámci pojistky nejvíce soustřeďují?

Rozhodně to už není hlavně o úrazových rizicích, jako je například denní odškodnění či trvalé následky. Zaměřujeme se s klienty na vážná rizika, a to především invaliditu a závažná onemocnění či při výpadku příjmu na pracovní neschopnost. Všechna tato připojištění souvisí jak s úrazem, tak s nemocí. 

Co nově vyžadují za informace a co od vybraného produktu v dnešní době vlastně očekávají? 

V tomto nepociťuji žádné velké změny. Stále všechny zajímá užitek, tedy co to přinese v praxi. Klienti si pod samotnými čísly nic moc nepředstaví. Takže když jim například sdělím, že daný produkt má invaliditu na 2 miliony korun, neví, co to konkrétně znamená. Je to málo? Je to dost? Když ale vypočítám, že by v případě invalidity měli ztrátu příjmu o určitou sumu, a proto tedy musíme dát invaliditu na tuto konkrétní částku, už znají kontext a mohou se fundovaně rozhodnout. Je dobré vždy vše vysvětlovat příkladem, vzhledem k mé desetileté praxi už navíc mohu popsat jednotlivé situace na konkrétních případech.

VyplňteVyberteVyřešeno!