Podle průzkumu Raiffeisenbank (září 2020) si v průměru 30 % Čechů spoří 1 000 až 3 000 Kč měsíčně. Vyšší částky odkládají lidé spíše s vysokoškolským vzděláním, čtvrtina dokonce i více než 5 000 Kč. Na 23 % z 880 respondentů spoří 500 až 1 000 Kč a pětina méně než 500 Kč.
Dobrou zprávou tedy je, že dle průzkumu si většina lidí na horší časy finanční polštář buduje. “Díky rezervě pak nemusíte mít tolik připojištění a ušetříte tím na životní pojistce. Tuto částku můžete lépe využít a odkládat na budoucnost,” vypočítává výhody rezervy finanční poradkyně Zdeňka Hrdá (Finovo).
Jak ale dostatečného finančního polštáře dosáhnout, zejména pak v době, kdy se světové trhy potýkají s ekonomickým útlumem kvůli pandemii koronaviru? Podle odborníků je samozřejmě klíčová samotná naspořená částka. Ta by měla být ve výši alespoň tří, ideálně však šesti měsíčních výdajů.“Tím získáte jistotu, že krátkodobé výpadky příjmu zvládnete bez potíží a po návratu do práce opět finanční rezervu doplníte,” dodává Hrdá s tím, že velkou roli v kvalitě úspor sehrávají i kvalitní finanční produkty. “Rezerva by měla být uložena v nějakém rychle likvidním produktu, jako je například běžný účet nebo lépe spořící účet, aby se rezerva alespoň částečně zhodnocovala. První část by tak měla být uložena na spořicím účtu a druhá na některém konzervativním investičním účtu s téměř nulovou kolísavostí, ale zároveň možností výběru,” dodává.
Na tomto pravidlu pandemie ani související krize nic nezměnily. Naopak. Klienti už podle Hrdé nyní více myslí na to, že si mají peníze odkládat na horší časy. Úsporami nicméně budování finanční rezervy ani zdaleka nekončí. Stejně důležité je i prostředky investovat a rezervu dále rozšiřovat. V tomto ohledu jsou ale Češi stále poměrně konzervativní a z investování mají respekt. “Většinou je to tím, že jim nikdo výhody investování nevysvětlil. Jejich peníze tak leží na účtu a kvůli inflaci se rok za rokem znehodnocují. Nicméně z mé zkušenosti, kdo se v investicích vyzná, bral tuto dobu jako příležitost.” Dobrou nicméně zprávou je, že podle Hrdé zájem o investiční produkty setrvale stoupá a stále více klientů si nakonec nějaký investiční či spořící produkt pořídí.
A jak tedy s investicemi začít? Stěžejní je převedším jejich pravidelnost. “Takže i když má klient sumu na jednorázový vklad, část z toho mu doporučíme dát na spořící účet a posílat z něho pravidelně do podílových fondů. Tyto produkty jsou hodně o emocích a klienti nemají rádi, když jim jejich vložené prostředky hodně kolísají. Tím toto riziko zmírníme,” vysvětluje Hrdá s tím, že hodně oblíbené jsou také nemovitostní fondy, které jsou podle ní “lepším stavebním spořením”. Zhodnocení je podobné, ne-li lepší, a navíc klient není vázán fixační dobou šesti let.