Když se řekne termínovaný vklad, přijde ke slovu nízké zhodnocení, které je na druhou stranu vykoupeno bezpečností investice. Tento typ spoření má i další (ne)výhody.
Je pravdou, že úročení termínovaných vkladů přesáhne limity běžného osobního účtu v bance. Na druhou stranu je ale zhodnocení poměrně nízké, alespoň v porovnání s jinými investicemi. Z výnosu také ukrajuje svůj díl inflace, vše si je proto dobré propočíst dopředu – termínovaný vklad je během na dlouhou trať. Abychom došli efektivního úročení, musí být peníze uloženy řádově na několik let, i když nejkratší možností je v některých případech jen týdenní úložka. Plusem je, že vklad je ze zákona pojištěn (až do výše ekvivalentu sta tisíc eur) a může být v případě potřeby kdykoliv k dispozici. Pokud jej ovšem vybereme před dohodnutým termínem, jsou tu značné sankce, které náš zisk devalvují.
Termínovaný vklad je jako stvořený pro konzervativně založené střadatele. Založení je bezpečné a velmi jednoduché, nezabere ani příliš času. Maximální vklad obvykle není omezen, minimální je stanoven vždy konkrétní bankou nebo družstevní záložnou. Může jít řádově o několik tisíc (ale i desítek tisíc) korun. Velkou konkurencí pro termínované vklady jsou spořicí účty. Nebo také systém stavebního spoření, který operuje za jistých podmínek i se státním příspěvkem. Totéž platí pro akcie nebo dluhopisy, kde je ovšem výrazně vyšší míra investičního rizika.
Máte volné prostředky a chcete je někam uložit, zároveň se obáváte riskantních řešení? Právě v takovém případě je termínovaný vklad jistě ke zvážení. Problémy pak ale může dělat vyšší míra inflace nebo obecně finanční krize, ať už globální či lokální, kterou nelze předvídat celé roky dopředu.