Máte hypotéku, děti či náročného koníčka? Nebo máte na kontě miliony korun a zranění či nemoc, pracovní neschopnost a dlouhodobý výpadek příjmu vy ani vaši blízcí nijak nepocítí? Tak vy jediní životní pojištění opravdu nepotřebujete…
Životní pojištění je jeden ze základních finančních produktů, které by měl mít v roce 2018 prakticky každý dospělý, a to spolu s pojištěním majetku a odpovědnosti. Roky investované do studia, práce, založení rodiny a péče o ní může totiž během okamžiku zhatit nešťastná událost nebo nemoc. A ze dne na den pak člověk neřeší, jaký bude večerní program či letošní dovolená, ale jak vůbec uživí sám sebe i rodinu.
Přesto řada lidí pořízení pojistky odkládá a prošvihnou tak tu nejvhodnější dobu – kolem 20, 25 let. Tehdy vám totiž pojišťovna nabídne smlouvu prakticky bez zdravotních výluk a za nízkou částku. A to klidně až do vašich 80 let.
Tam ale výhody jen začínají. Někteří zaměstnavatelé na pojištění přispívají nemalé částky a za oplátku mají od státu ve svém podnikání daňové slevy. U investičního pojištění pak máte slevu na dani kolem 0,1 %.
Omyl je, že by životní pojistka byla nějaká sázka na smrt či neštěstí. Hlavní smysl životní pojistky je primárně v zajištění při výpadku příjmu, ať už kvůli úrazu či nemoci. A také pokryje náklady na léčbu, která se může protáhnout a tím pádem i prodražit.
Rozlišujeme dva druhy pojištění:
Oba druhy se liší v jediném: rezervotvorné složce. Co to znamená? U investiční pojistky si tvoříte finanční rezervu, kterou můžete využít kdykoliv a na cokoliv. Což je bezesporu praktické, nicméně musíte počítat s vyššími poplatky za správu pojistky (které ovšem zpravidla pokryjí úroky z naspořené částky).
Pokud tedy chcete investiční životní pojištění, rezervu si nenastavujte příliš vysokou.
Rozhodli jste se pro rizikové pojištění? Tato služba by měla pokrýt vše potřebné, je bez poplatků, je jen na vás, jak si jednotlivé složky nastavíte. Není to ale nic složitého. Podmínky bývají srozumitelné, smlouva transparentní a neměli byste se v ní ztrácet. Jen je jasné, že dvacetiletý student by si měl pohlídat jiné věci než čtyřicátník s rodinou.
Příklad první: mladý (25 let) živnostník v IT, bez závazků, finanční rezervu má na měsíc, měsíčně si vydělá kolem 25 tisíc čistého
Připojištění smrti v jeho případě nemá takovou relevanci, je mladý a nemá vlastní rodinu, která by na něm byla příjmově závislá. Stejně tak pohřeb může dát na minimální částku, která bývá kolem 100 000 korun.
Invalidita ovšem už smysl dává. U třetího – nejhoršího – stupně invalidity totiž dostane od státu cca 50 % ze svého výdělku. A navíc je před ním nějakých 35 – 40 let do důchodu, během kterých by s těmito penězi musel vystačit. Právě proto tedy potřebuje životní pojištění se silnou složkou invalidity, aby vůbec byl schopný pokrýt výpadek příjmu.
Pracovní neschopnost by si měl nastavit s vědomím, že může trvat několik měsíců či celý rok. Jak vyjde jen s částí svého příjmu?
U závažného onemocnění se vyplatí prozkoumat rodinnou anamnézu, byť ta nemusí předpovědět vše. Nastavte si pojistku tak, aby pokryla alespoň jeden roční plat.
Bolestné bývá pár set korun na den léčby, navíc se neživí manuálně, takže je pro něj lepší investovat do trvalých následků. Ty se týkají primárně úrazů, každopádně se uznávají až po roce. Náš mladík ale žije aktivně, sportuje, takže jisté riziko tu je.
Hospitalizace nebývá moc dlouhá, takže v jeho případě nejspíš nebude třeba.
Příklad druhý: otec od rodiny s hypotékou
Tady už bude muset dotyčný myslet nejen na sebe… V jeho případě už pojištění smrti potřebuje. Jak vysoké? Je-li živitel rodiny, doporučuje se s každým dítětem přidat milion korun, za partnera/partnerku pak cca dva miliony korun. A pozor – měl by do finální částky započítat i všechny úvěry! Zamyslet by se měl také nad svým životním standardem – udrží si jej?
U invalidity je pro něj nejlepší myslet kromě výpadku příjmu i na vedlejší výdaje, které mohu být až v řádu stovek tisíc korun (přestavba bytu, speciální pomůcky či vůz). Pracovní neschopnost by měl opět nastavit adekvátně svým potřebám.
U závažného onemocnění je ideální částka odpovídající jednomu ročnímu platu. Je ale otázka, jestli se ve svém věku vejde do výčtu pokrývaných nemocí. Zaměřit by se tedy měl především na léčbu. Dražší léky mohou vyjít i na stovky tisíc korun a služby ošetřovatele/ky také něco stojí.
A co bolestné? Záleží na povolání – pracuje-li manuálně, neměl by jej podcenit. A spolu s tím pořádně navýšit i krytí trvalých následků. Hospitalizaci by si měl sjednat živitel rodiny i pro případ nemoci dětí (prostřednictvím péče o dítě). Ženy by si pak měly sjednat vyšší pracovní neschopnost i hospitalizaci – kvůli rizikům v těhotenství.
Příklad třetí: padesátník
Jemu už bude zbývat jen pár splátek hypotéky a odrostlé děti už se také pravděpodobně staví na vlastní nohy. Záleží na zdravotním stavu dotyčného, ale v tomto věku je už možná na životní pojištění pozdě. Spíš by se měl zaměřit na krátkodobé investice a spoření. Maximálně nějaký základ na hospitalizaci.
Na kolik jej pojistka vyjde? Kvůli vysokému věku a výlukám už bude jeho pojistka poměrně drahá.
To nejlepší životní pojištění?
To, které je sjednané včas a na dlouho. Aktualizovat byste jej během života samozřejmě měli, ale zrušení starého a uzavření nového by měla být až ta poslední možnost. Protože ať už nabídka bude jakákoliv, nikdy už nebudete mladší a nikdy už nebudete mít tak dobrou výchozí pozici.
Objevila se lepší nabídka?
Krátké smlouvy mohou být díky odměnám za sjednání výhodné pro poradce, pro klienty ale nikoliv. Ostatně i proto byla minimální platnost prodloužena z dvou na pět let.
Změna je život(ko)
To ale neznamená, že byste si nemohli pojistku přizpůsobit. Pojistné částky jde ve většině regulovat, například po narození dítěte, splacení hypotéky, když se děti odstěhují apod. Toto by vám každá dobrá smlouva měla umožnit. Životní pojistka není pojištění na dovolenou, ale dlouhodobý kontrakt, do vašich 60, 65 let. Pohlídejte si tedy, že jej lze snadno aktualizovat o novinky, aniž by muselo být sjednáno nové. A máte vyhráno.
Nemoci těla i duše
Invaliditu a pracovní neschopnost mohou způsobit nejen nemoci a následky fyzické, ale i ty psychické. Ale pozor. Pojišťovny uznají jen lékařsky prokazatelné újmy jako je demence či roztroušená skleróza.
Na zaměstnání záleží!
Zkrátka pracujete-li rukama, manuálně, na pojištění nešetřete. Ajťák nebo překladatel může pracovat a vydělávat i z kolečkového křesla. Kadeřnice, stavař nebo sportovní trenér už hůř. Takže dopřejte si pořádné úrazové pojištění, respektive denní odškodnění.
Žijete aktivně?
Sportujete, cestujete a vůbec máte aktivní styl života? Řídíte se heslem, kdo neriskuje, nic nemá, a to ani zážitky? Nic neměňte, užívejte života, ale přizpůsobte vašemu stylu i životní pojištění.
Co pojišťovna, to jiný systém výluk
Někde vám v určitém věku některé nemoci nepojistí jinde ano. Někde pro čerpání pojistky stačí doložit od doktora jediný příznak, jinde si žádají komplexní vyšetření a splnění hned několika příznaků, abyste vůbec na peníze měli nárok.
Nenechte se opít rohlíkem
Neposuzujte pojistku podle toho, podle snadného a rychlého čerpání. Denní odškodné sice přinese pár set korun denně, ale důležité je, jak jste připraveni na velká rizika – smrt, invaliditu, pracovní neschopnost. Ta jsou opravdu důležitá.
Hlavní rada zní: po nástupu do zaměstnání uzavřít životní pojištění, které lze snadno aktualizovat a pak jej nechat běžet až do důchodu. A vždy mít k tomu rezervu tří měsíčních platů. Pokud si před pořízením pojistky ještě pro jistotu srovnáte nabídky na trhu pomocí online kalkulačky, máte v zásadě vyhráno.